Tím, že si danou věc konkrétně pojmenujeme, řekneme nahlas či v duchu, napíšeme, získá na síle, důležitosti, více ji vnímáme. Zvědomíme si ji. Náš mozek na ni prioritně upne svou pozornost.
Asi všichni známe situaci, kdy si koupíme auto určité značky a pak máme pocit, že se druhý den dohodli snad všichni majitelé dané značky, že vyjedou do ulic – naše auto vidíme všude. Takto „jednoduše“ mozek funguje. Jakým myšlenkám věnujeme svou pozornost, takové vnímání reality si „přivodíme“. Zjednodušeně řečeno – tak, jak myslíme, takovou realitu si tvoříme.
Zkuste se následující týden či dva intenzivněji soustředit na to, co si myslíte a co říkáte. Myslíte a mluvíte především o tom, co Vás potěšilo, co se povedlo, kde jste uspěli a na co se těšíte, co klapne? Nebo se myšlenky a slova zaměřují především na problémy, negativní dopady, pochyby, strachy a nepříjemnosti? Neposilují váš pocit bezmoci a strachu? Jaké pocity ve vás vaše myšlenky vyvolávají, jak ovlivňují vaši náladu.
Jak myslíte, že negativní/positivní myšlenky ovlivňují to, jak se v dané okamžiky cítíte, jak jednáte, co hlavně vnímáte a jak se rozhodujete? Situace, které ve „smutných“ chvílích vidíte naprosto černě, ve chvílích dobré nálady pro vás můžou být úplně v pohodě. Nemám pravdu?
My máme v ruce „páky“, kterými můžeme vědomě ovlivnit zaměření i vnímání situací naším mozkem. Jeho evolučně danou přirozeností je hledat nástrahy a negativa, aby zajistil naše přežití. Vědomě mu ale můžeme dodat opak či „jinou“ realitu.