Nevím, nevím, mám zcela jiné zkušenosti. Vždycky jsem se ve vlastní firmě snažila o lidský přístup a pochopení druhých. Ve sta procentech jsem na to doplatila, neboť moji vstřícnost nikdy nikdo neocenil, ale naopak ji všichni velmi rychle začali zneužívat.

Paní Trnková, předně Vám děkuji za Váš komentář a sdílení zkušenosti.

Chápu. Myslím, že nejste sama, kdo si takto sám pod sebou v nejlepší víře podřezává větev.

Osobně zde vidím itrochu jiná témata, ale je to jen má fantazie. :)

Kdybyste byla můj klient, určitě bych se podívala na to, do jaké míry jste s Vašimi zaměstnanci "kamarádka", lidská a chápavá a do jaké míry umíte bouchnout do stolu, říci ne a dát každému jasně znát, kde jsou Vaše a jeho hranice.

Co lidem dovolíme "nám dělat", to nám dělat budou.

Mé klienty lýdry učím heslo: Měkký k lidem, ale tvrdý k dodržování pravidel a dohod.

Důležité je dávat lidem hranice - umět si je nastavit a trvat na nich. Jinak se člověk může lehce dostat do situace, že pracuje za své lidi a balancuje nad propastí s názvem vyhoření.

Přeji Vám, ať se Vám podaří najít ten správný balanc mezi vstřícnosti a přísnosti, paní Trnková.

No tak, není nad to se pochválit sama, když to neudělá nikdo jiný že?

Přesně tak, pane Rohovský. Učím mé klienty, aby dokázali více chválit sebe i ostatní. Stejné to bylo i u této personalistky. Je dobré si vědomě dopřávat dopamin a podělit se o něj i s ostatními.