Můj život nestojí za nic.

12. 10. 2018 6:45:46
Fakt šílené! Obdobné fráze a výroky typu: může být i hůř, ono to není zas až tak strašné, občas se to na chvíli i zlepší, já to nějak doklepu, prostě jsem se blbě narodil, to je ta moje karma... mně opravdu berou dech.

O to víc mě zaráží, kolik lidí v mém okolí svůj život nějak prostě přežívá. Ano, přežívá. Nežije. Není to škoda?

Když žijeme cca 55 „dospěláckých“ let v „modu přežívání“, tak nám život přijde neuvěřitelně dlouhý, prázdný, otravný. Asi i proto si ho pak nemálo lidí dobrovolně zkrátí. Pokud ale život žijeme a užíváme si ho, tak si přejeme, aby byl aspoň 3 x delší, abychom stihli zrealizovat všechny naše plány, sny a představy.

O to více mne zaráží, že lidé v „modu přežívání“ jsou se svou situací více či méně smířeni. Smířeni. Prostě to tak je. Co já s tím... Jakoby bylo předem někde napsáno či určeno, že ten a ten bude žít život na ..., a už se s tím nedá nic dělat. Tak to ale přeci není!

Rčení typu „každý je strůjcem svého osudu“, se rozhodně nepřenáší z generace na generaci jen tak bezdůvodně. Něco na nich rozhodně je.

Všechno se dá změnit. Od malých věcí až po zásadní. Můžeme si najít práci, která nás opravdu baví, nového partnera, rozjet podnikání, odejít z paneláku a postavit barák, všechno zabalit o odstěhovat se na Bali a tam třeba psát knihy nebo se starat o opuštěná zvířata. Můžeme prakticky vše, co si jen přejeme. Jen se nesmíme pořád bát a začít něco pro svůj sen dělat. Ideálně hned, ještě dnes. Člověk musí v životě občas více riskovat, aby něčeho dosáhl. Párkrát klopýtnout, zase vstát a zkoušet to dál.

Když zavřeme pusu, stáhneme půlky a prostě se necháme vláčet „osudem“, přesně podle toho náš život bude i vypadat.

Garantuji vám, že první kroky změny jednoznačně vždy bolí a jsou nepříjemné. To tak prostě je. Je třeba vystoupit ze zóny komfortu a začít něco dělat. Z dlouhodobého hlediska je ale počáteční chvilková bolest a nepohoda pro nás ve finále extrémně prospěšná.

Řídíte svůj život, nebo jen pasivně vyčkáváte, co se bude dít?

Máte zapsaný svůj dlouhodobý cíl a kroky, které k němu vedou?

Pokud nemáte, sepište si, čeho byste chtěli např. v rámci 6 – 12 měsíců dosáhnout a rozdělte si svůj plán do menších částí. Na každý měsíc si vytvořte seznam aktivit, kroků a termínů, kdy je provedete. První aktivitu si tam připište s dnešním datem. Opakuji – dnešním!

Neodkládejte to a začněte! Držím vám palce.

Autor: Irena Houdková | pátek 12.10.2018 6:45 | karma článku: 11.29 | přečteno: 460x


Další články blogera

Irena Houdková

Na slovíčko…

Jednou z velmi dobrodružných cest sebepoznání je izkoumání a pozorování vnitřního dialogu. Víte, co vám vlastně vaše vnitřní já říká, co ho tíží a po čem touží?

17.10.2018 v 7:24 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 189 | Diskuse

Irena Houdková

Ještě ne!

Nemůžu, nejde to, pořádně to neumím, ještě nejsem dostatečně připraven, potřebuji přečíst další odborné knihy, navštívit ten či onen seminář, zítra je taky den, třeba to za týden půjde lépe... Tušíte, kam mířím?

8.10.2018 v 7:33 | Karma článku: 7.29 | Přečteno: 251 | Diskuse

Irena Houdková

Jsme to, co si myslíme.

Přemýšleli jste někdy o tom, jakou sílu mají naše myšlenky, co vše vlastně znamenají slova a jak jsou mocná? Slova jsou prostředkem pro vyjádření našich myšlenek – tedy toho, co se nám honí hlavou, co nás trápí nebo dělá radost.

3.10.2018 v 7:24 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 266 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Klenorová

Stejná krevní skupina?

Nakonec si to rande domluvili. Ten den byli oba od rána nervózní. Těšili se. Měli za sebou snad kilometr vyměněných písmenek a pár fotek, které zakrývaly identitu, ale slibně napovídaly.

20.10.2018 v 20:20 | Karma článku: 10.42 | Přečteno: 363 | Diskuse

Jana Majová

Já, moje druhé já a svět

Existuji dvakrát. Nejsem sama. Dvakrát existuje i manžel a někdy i děti. Přesto teď zůstaňme u toho, že světem pobíhají dvě Jany. Kromě mne skutečné, ještě alternativa. Že to není možné? To si pište, že je. A nedělá mi to radost.

20.10.2018 v 16:26 | Karma článku: 12.55 | Přečteno: 248 | Diskuse

Michal Pohanka

Zdravý rozum doporučují čtyři z pěti (cenzurováno kodexem blogera)

Diktatura hlupáctví pod pláštíkem vědeckosti je už neúnosná a doplácí na to celá společnost, nejen mlčící většina. Dokonce i ty agresivní spolky šarlatánů, které teď krátkodobě "profitují" a jsou na koni.

20.10.2018 v 16:21 | Karma článku: 21.34 | Přečteno: 625 | Diskuse

Andrea Klusková

Pco- Párky centralizované ochrany

Zásadně chlapovi nekecejte do toho, co nebo jak má dělat. Zásadně mají vše pod kontrolou a pro to co dělají, má vše nějaký důvod.

20.10.2018 v 15:42 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 240 | Diskuse

Dáša Stárková

Metro story – usmála se

Zase další úprk na vlak. Zpocená je jako myš. Pak ten pochod s davem od vlaku na metro. Nesnáší to. V hlavě jí zní písnička Individualita od pánů Hapky a Horáčka z muzikálu Kudykam. Ještě že si lístky na vlak i metro koupila včera

20.10.2018 v 14:30 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 300 | Diskuse
Počet článků 99 Celková karma 11.00 Průměrná čtenost 522

Dobrý den, pokud jste přistáli na mém blogu,pravděpodobně se zajímáte o osobní rozvoj a koučink nebo cizí jazyky – ať už jako student či učitel/lektor, že? Abyste věděli, s kým máte „tu čest“ , tak se pro začátek stručně představím: Jmenuji se Irena Houdková, jsem vystudovaný pedagog a v současné době mám za sebou 16 letou praxi v oboru výuka cizích jazyků a českého jazyka pro cizince a jsem majitelkou jazykové školy. Ráda bych se s těmi, kteří se jakýmkoliv způsobem věnují cizím jazykům, ať již jako učitelé či studenti, samouci, podělila o informace.Více na: můj facebook.





Najdete na iDNES.cz