Na slovíčko…

Jednou z velmi dobrodružných cest sebepoznání je izkoumání a pozorování vnitřního dialogu. Víte, co vám vlastně vaše vnitřní já říká, co ho tíží a po čem touží? 

Čím se zabývá, když nepřemýšlí nad zadanými úkoly, rozjetými projekty, schůzkami a povinnostmi, které vás dneska ještě čekají?

V současné velmi rychlé době si jen málokdo udělá chvilku času, aby se zastavil a zamyslel nad sebou samotným, svým životem, prací, vztahy, fyzickým i psychickým zdravím, vztahem k sobě. Alespoň na pár minut vystoupil z křeččího kolečka, ve kterém denně na maximální výkon běháme a ani nestíháme vnímat, jak nám skutečně je. Zda vlastně běžíme v tom správném kolečku. Je to naše kolečko? Chceme tam vůbec běžet? Jak jsme ve všech oblastech života spokojení? Jak moc máme jasno v tom, kam a proč“ jdete“? Směřují tam naše aktivity? Eliminujeme aktivity, které tam nevedou?

Zkuste sami vyrazit alespoň 1x týdně na 45 minut do parku, do lesa nebo se alespoň zamkněte v kanceláři, vypněte naprosto všechny rušiče a zvuky. Promluvte si se sebou o práci, vztazích, zdraví, volném čase, o sobě. Překonejte počáteční hodně zvláštní, možná až nepříjemný pocit. Budete se divit, co se dozvíte.